Golgatha/Polednice

◄ Z dob „Werther's Leiden“

Golgatha Polednice written by Josef Svatopluk Machar

Zvon ►

Golgatha: Information and licence

Polednice            Daleko široko plavé je moře ztrnulé v zčeření. S nebeské výhně lije se tekuté omamné horko — slyšíš ten vysoký, tenounký ton? Zní to jak struna kdes z dalekých houslí, jeden zvuk, stále týž; cikády vztekle v drobounké kovové bubínky bijí; praskají klasy; v daleku kdes poledne vyzvání . . . ‎Kde se tu vzala,, vzala se, na mezi stojí tu, stojí, klasy jí sahají k hubeným ňadrům, šedivá loktuše stíní jí tvář. Bez vrásek obličej, zažloutlý, suchý, dvé černých očí však dívá se ven, dvé černých blýskavě svítících uhlů vyzírá v žita lán z pekelných řas. Struna chví odkudsi z dalekých houslí, jeden ton, stále týž; cikády vztekle v drobounké kovové bubínky bijí; klas praská; z dálné vsí poledne zní. Tiše se usmála, bělounké zuby kmitly se v tenkých a červených rtech, utrhla z žita květ vlčího máku, nic více, jenom ten krvavý mák — Staneš-li v poledne sám a sám v poli, spatříš-li loktuší zastřenou hlavu — křížem se požehnej, rychle se obrať, a střež se podívat do očí jí! Ty černé oči, ty svítící uhly zmatou tě, zmámí — má bába tak řekla duši ti vypije, teplo tvé krve — — pak na tě hodí ten krvavý mák.