This is an archive copy of wikilivres.ca as of 18 February 2017 (from the WikiTeam dump). The original site is closed.
Golgatha/Ultima Thule
Free texts and images.
Jump to navigation
Jump to search
Ultima Thule
Jak zní ta píseň? Koráb v dálku spěl,
na cestu hřměl mu pozdrav sterých děl,
mávali šátky — — ano, ano tak —
mí bozi, jak to zoufale je všední!
A přec to člověk cítí od dne ke dni
bolestněj, hloubej . . . Koráb v dálku spěl,
na přídě stála bledá Mladost má
v dál nadšenýma hledíc zrakoma —
eh, je to dávno . . . Člun mi jenom zbyl . . .
Koráb je rozbit . . . někde v písku leží . .
Po cizích vodách člunek někam běží,
je plavec mdlý, a hlava klesá již . . .
Má bledá Mladost, chladná, ztrnulá
mi v člunku leží . . . Někde zhynula . . .
Kdy, nevím . . . Léto míjí za létem
zoufale, jednotvárné . . . Ticho všude . . .
Neželím zašlého, a lhostejno, co bude;
co býti mohlo, vím — však k čemu snít?
Břeh vidím nyní. Řadou kameny
tam stojí bílé. Zlaté písmeny
se lesknou v slunci. Thuje, cypřiše —
zeď nízká kolem. Na vždy odpočívá
tam cizí rod. To milci vína, piva,
anekdot, vtipů, antisemité,
šosáci, politici vináren,
tlí vedle rozšafných a tlustých žen . . .
Po vodách kolem plouží se můj člun.
A ze západu slunce ozlacuje
ty bílé kameny, ty tmavé thuje
i mrtvou Mladost. Lodník už je mdlý . . .
|
|