Ivan Olbracht/Recenze

Ivan Olbracht a jeho dílo - recenze

Na recenzních stránkách experimentálně přinášíme recenze o autorech a jejich dílech, které se na stránkách portálu Wikilivres nacházejí. Budeme rádi, když nás na další dobré a relevantní recenze upozorníte. Děkujeme.

(základní informace viz Ivan Olbracht a seznam jeho děl)

Ivan Olbracht

[...] Ivan Olbracht vstoupil roku 1921 do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu. Ivan Olbracht byl zapáleným komunistou, během okupace působil v ilegálním vedení Komunistické strany. Byl dvakrát vězněn poprvé roku 1926 ve Slezské Ostravě a podruhé roku 1928 na Pankráci. Přes své levicové přesvědčení však v roce 1929 podepsal Manifest 7, což byl protest sedmi umělců proti novým názorům Komunistické strany a ze strany vystoupil. Od roku 1931 pobýval v Podkarpatské Rusi, kde mimo jiné čerpal materiál pro své povídky. Na Podkarpatské Rusi založil Olbracht Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi, do kterého se přihlásilo mnoho osobností kulturního světa (např. František Xaver Šalda, Vítězslav Nezval). Od května 1945 pracoval v tiskovém odboru ministerstva informací. I po válce se hlásil ke komunistické straně. Od roku 1945 byl členem ÚV KSČ a později i poslancem Národního shromáždění.

Olbracht často psal o lidech na okraji společnosti (O zlých samotářích), ale i levicově zaměřené knihy (Anna proletářka). Nejznámější knihou tohoto autora je však nepochybně Nikola Šohaj, loupežník. Jeho sloh se vyznačuje výraznou psychologickou charakteristikou. Olbracht používá mnoho slovních obratů, jasných a výstižných výrazů, které ho navzdory jeho politickým dílům řadí mezi naše významné literární autory.

Ivan Olbracht [životopis], Literární doupě - on-line knihovna
ld.johanesville.net/olbracht

---

---

Dobyvatel

Dobyvatel stojí na konci uměleckého vývoje Olbrachtova; psal knihu za okupace, kdy byl umlčován jako umělec a kdy si nebyl jist před zákroky fašistů ani jako člověk. Tehdy začal čerpat z tradičních námětů, literárně již zpracovaných (Biblické příběhy, Ze starých letopisů, O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách). K těmto dílům se řadí i Dobyvatel. Jako předloha k románu sloužily I. Olbrachtovi Prescottovy „Dějiny dobytí Mexika“. Svým perem vyzrálého umělce dokázal však vnést do děje dramatičnost nejlepších dobrodružných románů a vytvořit živý obraz zašlých dob, exotických krajin i kultury staré říše, Mayů; navíc hlavní postava dobyvatele Cortése i samo přepadení a pustošení země ho přímo podněcovalo, aby našel analogii pro tehdejší zápas vlastního lidu s fašismem.

Vnitřní strana obalu vydání Omnia/Svoboda, Praha 1971
www.uloz.to (omezený přístup)

---

---