This is an archive copy of wikilivres.ca as of 18 February 2017 (from the WikiTeam dump). The original site is closed.
Jed z Judey/Tiberius
Free texts and images.
Jump to navigation
Jump to search
Tiberius
Hle, tolik světla a přec nelze vidět,
jaká to duše . . .
Stín jde dějinami
a člověka, jenž vrhal jej, zřít nelze.
Vlád světem — jsa jak žebrák opuštěný.
Byl sycen lichocením — které prohled.
Opovrh lidstvem — povrhaje sebou.
Svou duši zničil, když ji osekali
radosti žití lidské kreatury,
a proto zničil ji, že živ chtěl zůstat,
a proto zůstat, by se usmívat moh
nad podlým živořením duší jiných.
A shas jak hasne osamělé světlo,
jež v noci hořelo, však nesvítilo.
Tu psi, již lízali sled nohy jeho,
na jeho památku se s pěnou vrhli,
psím způsobem ji rvouce v hlučném křiku.
Plebejské mozky rozžehly své lampy,
by mohly změřiti a zvážiti jej
na vahách počtářů a chytrých kupců.
A Tacitus pak chtěje zachytiti
podobu jeho duše zavražděné,
tak dal se lapit kouzlem malování,
že jenom obraz místo duše žije.
Je světlo kolem ... On je stále v temnu
záhada . . . dohad . . .
Stín jde dějinami,
však člověka, jenž vrhal jej, zřít nelze.
|
|
Jed z Judey: Information and licence 