Za sto roků/I., 9.

◄ I., 8.

Za sto roků I., 9. written by Josef Svatopluk Machar

I., 10. ►

Za sto roků: Information and licence

I., 9. I hudba, která opustila ty staré cesty melodie, (a právem: psychopati našlinašli, že zhoubně ruší lidské nervy), je vlivem Afriky a Číny bouřlivým hřmotem. Není třeba už not jí, klíčů a všech značek i zvláštních nástrojů. Je vděčna za všecko, co se pod úderem ozývá hlučně, skřípe, vrže, a piští, duní – konglomerát těch zvuků proudí lidem v uši a estetici káží jemu, že zdravá je a krásná takto. Že opera i opereta už také zašly v říši stínů, je samozřejmo. Z části samy se odpravily, z části byly příznivci svými odpraveny. I dram a veseloher není – film zvukový, jenž přizpůsobil se duchu doby, vytlačil je, a clowni v kabaretních síních a tanečnice které tančí i tragedii i věc směšnou v úborech přírodou jim daných, a k nimž se obecenstvo hrne ne pro ty frašky, tragedie, však pro ty úbory.