Jed z Judey/Barbar

◄ Messalina

Jed z Judey Barbar written by Josef Svatopluk Machar

Pavel v Athénách ►

Jed z Judey: Information and licence

‎

Barbar ANT. DERMOTOVI. Cartaces, barbar, chycen kdysi v lesích ostrova Britanie, v Řím byl poslán a chován dlouho ve vězení státním buď pro triumf či pro zápasy v cirku. Však za čas císař Claudius dal předvést jej do senátu před své zlaté křeslo a dívaje se do modrých mu očí, jež hoře strhalo a zžehla touha po blankytu a lesích domoviny, jat soucitem jej pustil na svobodu. Cartaces bloudil ulicemi Říma. Šum vířný ohlušoval uši jeho, co užaslý zrak jeho poletoval jak honěný pták od kupolí chrámů k portikům domů, po sochách a hermách posedal plaše, na dláždění západ, po foru bloudil, k nosítkám se upjal, Z nichž vyhlížely žhavé oči krásek, po krojích, tvářích cizích lidí těkal, na Afrikány, kteří slony vedli z císařských klecí, užaslý se díval na průvod holohlavých Egypťanů, již processím svou Isis vážně nesli, pohledem ustrnulým chvíli zíral, na Řeka filosofa, za nímž vlekl numidský otrok balík knižních svitků, s otázkou němou dlouho zadíval se — a potom umdlen v hnízdo své se vrátil a ve tmu víček bázlivě se ztulil. Na foru stoje Cartaces zrak zavřel. A v té tmě viděl: bledě modré nebe se klene nad lesy, jež čisté proudy klikatým tokem šumně prorývají; jsou chaty tam, kde kozí zahaleni dlí lovci ryb a zvěře s rodinami; dým stoupá z chat, neb na rožních se pekou kořisti lovu; mír by byl tam všude, jen kdyby — — ‎barbar otevřel zas oči a viděl Řím a forum. ‎Těžký jazyk se pohnul v ústech, ze zásob slov římských sestrojil větu, kterou vyčítavě vrh ve shluk lidí: — Proč pak, lidé římští, když máte tady paláce a chrámy, nádheru takou, proč vás touha jímá po našich vzdálených a chudých chatách? — Tak vykřikl a na odpověď čekal. Však římští občané šli cestou svojí a mlčeli, ba, ani nepohlédli na původ hlasu. Jakýs propuštěnec jen poznamenal povzneseným vtipem: — Hle, opilý tu barbar řečnit touží. —