This is an archive copy of wikilivres.ca as of 18 February 2017 (from the WikiTeam dump). The original site is closed.

Jed z Judey/Messalina

Free texts and images.
Jump to navigation Jump to search

◄ Gladiator Jed z Judey
Messalina
written by Josef Svatopluk Machar
Barbar ►
Jed z Judey: Information and licence



Messalina


Můj tribune, ty Evodus se zoveš —
mám v paměti ty sivé oči tvoje,
když k císaři jsi vstupoval vzít heslo
pro paláce stráž — nehleď na mě cize,
jsem Messalina, žena Claudiova,
Augusta římská — což mě nepoznáváš?
Vím příčinu. Pláč strhal oči moje,
hlad trýznil mě a bdění unavilo —
jsem Messalina. Augusta jsem přece.
Hled, tribune, den celý a noc dlouhou
v té zahradě zde trávím v nejistotě
osudu svého — promluv, necitelný,
zda Claudius tě vyslal? Promluv slovo!
Jsem Messalina, dary zahrnu tě,
praetora hodnost dám ti zítra přiřknout,
v senátě budeš. Či chceš provincii?
Jsem matkou Britannica, Octavie,
a ty dvě děti žehnat budou tobě
za matku svoji po celý svůj život.

Či Silius tě vyslal? Hledáš slova,
v něž odít toužíš poselství své slavné?
Jsi voják, chápu, jenž zná mluvit mečem
lip, nežli jazykem. Nuž, odpovídej!
Claudius zabit? Silius je vládcem?
Mám přijít v palác? Tribune ty, poslyš,
konsulem budeš za poselství toto,
konsulem římským — jak, ty mračíš čelo?
Silius mrtev? Kývni aspoň silněj
tou hlavou svojí, neblahý ty posle!

A rci, proč přišels? Však ne. Nemluv.
‎Slyš mě.
Tribune, slyš mě. V ruce tvojí leží
můj život. Chraň mě. Císařovnu svoji.
Já nejsem bídná. Nešťastná jsem pouze.
Jsi mužem, chraň mě. Veď mě před
‎Claudia.
Ti otroci a libertini podlí
mu leží v uších. Svobodu dáš jemu,
mne osvobodiv. — Proč se na mne díváš
pohledem zlověstícím?
‎Přistup ke mně
a hleď mi v oči. Chci tě ráda míti
jak nikoho — oh, odvracíš se, muži?
Otroci podlí! Před dny několika
jak pes bys byl se válel u mých nohou,
pak z lůžka bych tě byla vyhodila
jak citron vymačkaný! Jak ty druhé.
Vy skety podlé, již se potácíte
jak mouchy v podzim po tom našem těle,
vy netušíte ani, co je žízeň
a co je vášeň !
‎Tribune, meč vytas
a bodni tedy! Proč se díváš na mě,
vojáku tupý? Ano, tak jsem žila,
kdo chce mě soudit? Claudius, ten hlupák?
Či jeho senát?
‎Jako jed jsou muži,
čím víc jej bereš, tím víc protiví se
a tím víc dráždě vraždí.
‎Nuže, bodni,
otroku bídný, bodni Messalinu —
‎Konečně dotek muže, jenž je blahem!