This is an archive copy of wikilivres.ca as of 18 February 2017 (from the WikiTeam dump). The original site is closed.
Jed z Judey/Na hranicích imperia
Free texts and images.
Jump to navigation
Jump to search
Na hranicích imperia
Pod verandou ze dřev hrubých sbitou,
při pohárku zeleného vína,
sedíme si. Žhavé odpoledne.
Dole hluboko se modrá Dunaj,
za Dunajem továrny a domy,
cesty, dráha, zeleň v nedohledno.
Trosky pradávných zdí věnčí hlavu
vrchu toho, hospoda kde stojí,
kde my líně popíjíme víno.
A co druzi mí se živě přeli
o Uhersko, politiku dvora,
antisemity a říšskou radu,
zašel já si duchem na procházku
na dálku dvou tisíc roků nazpět,
vstoup na pyšnou půdu impéria
a byl svědkem téhle malé scény:
Do kastellu, jenž se na vrchu pjal
nad dunajským břehem, jenž jak oko
bedlivě a hrozivě se díval
přes proud řeky sluncem ozářené
do roviny žluté, nedohledné,
přišli kupci. Z barbarských se končin
navraceli do Sýrie rodné.
Vojákům byl milým jejich příchod,
neboť nesl trochu osvěžení
s trochou novin v jednotvárné žití.
Přílbice a štíty, které před tím
čistili, hned do povlaků dali,
kolem kupců usedli si v kruhu,
ruce položili na kolena,
oči zavěsili k ústům jejich.
Kupci vyprávěli, co zrak viděl
a sluch slyšel v dálných cizích zemích.
O lesích a močálech a zvěři,
o barbarech vousatých a hrozných,
o ženách jich, o pitkách a zvycích,
o způsobu bojování, pohřbech —
vojáci jen tiše poslouchali,
divíce se, jak je možno žíti
lidem vůbec mimo říši římskou.
Zatím slunce chýlilo se k vrchům,
proudy Dunaje se zkrvavily,
rudé světlo lehlo na rovinu
za řekou, jež k půlnoci se táhla
širá, pustá, bezútěšně smutná.
Kupci dál šli, vojáci pak chvíli
nad novinami se zadumali,
se zájmem se nyní dívajíce
přes Dunaj v ty cizí dálné zemé.
A když šero zúžilo jim obzor,
vážným polohlasem pronášeli
mínění svá o těch dálných krajích,
potom počítali léta služby,
po nichž navrátí se z těchto končin
v domovy své, v drahou Itálii . . .
|
|