Za sto roků/I., 6.

◄ I., 5.

Za sto roků I., 6. written by Josef Svatopluk Machar

I., 7. ►

Za sto roků: Information and licence

I., 6. Církve staly se soukromými společnostmi, neb lidé našli starou pravdu: máš-li zde vztahy k pánubohu, pak není tobě třeba církve, ne kněží, chrámů, ceremonu. Kdo potřebu má, obrací se tam, kde je právě, k pánubohu, na louce, poli, v prašné cestě na kopcích, v hájích, ve své jizbě a víc-li těch, kdož stejně věří, pak sejdou se a vnoří tiše své duše do mystických snění. Tak zmizel kněz i biskup, papež, palácům, farám dostalo se účelů jiných, rozumějších – a pohřbívajíc tento útvar v tůň minulosti, přivázalo mu lidstvo s prozřetelnou péčí, jak všechněm přežitkům těm druhým, na hrdlo nepaměti kámen.