Za sto roků/II., 6.

◄ II., 5.

Za sto roků II., 6. written by Josef Svatopluk Machar

II., 7. ►

Za sto roků: Information and licence

II., 6. – Harry, slyším, že teď odletíte? – „Za pět minut. Vrátím se však hnedle. Přála jste si?“ – Odletět chci také. Do Oděssy. Na týden as k moři. Koupel nádherná prý. Písek na slunění. A pak – představte si prý tam ještě starodávným zvykem lidé sluní se a koupají se zcela nazí. Albert Kitcher letí, Mister Krasa s chotí, Kalfusovic, dvacet je nás celkem. Chci se zeptat, chcete-li snad během toho týdne ztrávit třeba společnou noc se mnou, choť jsem vaše. – „Díky za nabídku. Leťte klidně. Kde je naše dcera?“ – Alma odletěla do Bayonne, víte, na podmořské promenády, má tak ráda podmořský ten život, Fritz Kuhschwenzel je s ní – „Dovolte mi, Fritz Kuhschwenzel lenoch je a floutek. Víte, že je Almě třináct roků? Tomu klacku patnáct!“ – Harry, prosím, tenhle ton je ve vás staromodní! Děvče třináct, patnáct hoch – co na tom? Já jsem byla dvanáct. Chce-li člověk plně život vyžít, musí začít hezky záhy – „Dík za poučení, račte letět.“ –